SKATEMILL – PROČ TRÉNOVAT NA SKATEMILLU?

SKATEMILL – TRÉNINK TECHNIKY BRUSLENÍ A DOVEDNOSTÍ 

Hokejový trenažér pro trénink bruslení a dovedností je do nejmenších detailů, mnohými chválen, ale také zatracován. Během více než  sedmiletého provozu jsem narazil na spoustu názorů a abych mohl odpovídat na dotazy a dokázal s týmem trenérů pracovat s hráči a pozorovat zlepšení jejich výkonnosti, bylo potřeba tuto relativně v ČR novou metodu více prozkoumat a testovat. Studoval jsem odborné články, které vycházely zejména ze zahraničních výzkumů, spíše s negativními ohlasy, které poukazovaly na to, že tento typ tréninku způsobuje ochabnutí svalstva, zadní částí stehen, protože během bruslení je část svalu vynechána. Tímto problémem ale trpí i hokejisté, kteří skatemill nevyužívají a ve výsledku je shoda v tom, že každý hokejista musí kompenzovat. Na dysbalancích se výkon nedá stavět. Proto se  budeme věnovat tréninku na skatemillu pouze v oblasti techniky bruslení a počítám, že každý musí být zodpovědný za své zdraví a zahrnuje do svého plánu „suchý“ trénink, nebo cvičení v tělocvičně.

Techniku bruslení jsem zkoumal velice dlouho a bylo v ní zahrnuto více než  stovka hráčů, jejichž pohyb a efektivitu jsem měřil na ledě. Testováním naměřených časů na ledě se vzorkem hráčů trénovaných na skatemillu a bez něj jsem zjistil odchylku až 1,5 vteřiny. Velice mne zaujal podobný test UK FTVS, kde zahraniční bruslaři získali až 8 metrů na 30 metrech, přiznávám, že nevím, zdali se tito hráči zdokonalovali na skatemillu, nicméně jsem si jist, proč tomu tak bylo. Sportovcům nepomáhá jen skatemill, ale jejich kondice. Skatemill je nástroj, který s perfektně fyzicky vybaveného hráče udělá skvělého bruslaře, naopak skvěle fyzicky vybavený hokejista nedosáhne díky technice vynikajících výsledků a problém může být třeba jen v časném přenesení váhy těla na odporovou nohu. Při testování hráče věku 25 let jsme společně dosáhli při stejné rychlosti o 1 metr delší skluz a to nám  stačilo pouze snížit těžiště. Zajímalo mne dále, jakým způsobem ovlivňuje nasazení brusle přes tzv. malíkovou hranu (vnější hrana nože brusle) po půlcyklu, tedy vracení odrazové nohy a její nasazení do oporové nohy a tady je spíše důležité udržet „kormidlo“ dle směru jízdy. Hráč pokládá brusli podle toho, jaký volí směr. Hokej není jen o jízdě vpřed, ale dopředné bruslení nemůže být sinusoida. Detailní měření prokázalo i odchylku od osy až 1 metr! a to i u starších hráčů. Odraz přes malíkovou hranu chápeme tak, že tento způsob výkon bruslení ovlivňuje méně, než včasné přenesení váhy těla na oporovou nohu a získání větší stability během jedno-oporové fáze bruslení, kdy stabilitu získá váha těla a při očekávaných soubojích se lépe nakloní do směru souboje s překlopením hrany nože. Během testování jsem zjistil, že včasný švih paží do odrazu zvyšuje energii do skluzu až 30%, tato hodnota byla vypočítána na základě rychlosti bruslení a naměřené vzdálenosti se správným a zpožděným švihem paží. Byl jsem velmi překvapený, kolika pohybům v jednotlivých krocích dochází a začali jsme s týmem více rozebírat a odhalovat vše, co ovlivňuje bruslaře v jeho výkonu a efektivitě. Energie se sčítají, když odrazová noha a švih ramen je koordinovaný, spolu s včasným přenesením váhy těla, dochází k nejlepším výsledkům, hráč by měl v tomto duchu provádět jízdu vpřed, vzad, obraty a využívat k lepší stabilitě obou hran nože brusle. Nad to, je efektivní propnutá noha, práce kotníku na konci odrazové fáze a rotace v trupu, protože v počátku sprintu délka odrazu zvýší energii do skluzu odrazové nohy. 

Nedostatky se obecně popisují jako cupitání (běhání po ledě), dupání, nedokonalá stabilita, kdy lépe technicky vybavený soupeř přetlačí v souboji o puk protihráče. Mnohdy i banální zvýšené těžiště připraví hráče o výhodu. Pokud by jste se podívali na hráče z výšky, měli by jste vidět jednu přímku odrazové nohy a směr švihu paží. Klouby by měly být také v jedné přímce při pohledu z boku. Během utkání dochází k tolika změnám směru, že hráč musí umět reagovat velice dynamicky, ale také správně a včas. Kvalitním tréninkem se automatizují procesy, kdy není čas přemýšlet, ale čerpat výhody tréninků a tedy nepřemýšlet, neprohrávat souboje a proč. Protože skatemill má oproti tréninkům na ledě nespornou výhodu, hráč nikam neujíždí a trenér vidí chyby do nejmenších detailů a dokáže během sekundy poskytnout v tréninku zpětnou vazbu z jednoho metru, s nadsázkou bychom tento proces mohli nazvat jako trénink pod mikroskopem. Co je ale obrovská výhoda, tak to vidím jako opravdu pomalý detailní způsob tréninku, kdy hokejista může sledovat a vnímat své pohyby. Vnímat své pohyby je zde nesmírně důležité! Mnoho tréninků na  ledě probíhá ve vysoké rychlosti, ale zpomalit a zaměřit se na chyby je v týmovém tréninku, a vůbec v zápase, problém. Proto si myslím, že tento typ tréninku dokáže pomoci klubům a jejich hráčům k lepším výsledkům a tak jsem vždy prohlašoval, pojďme pracovat společně s kluby a jejich trenéry, abychom pomohli hráčům k lepšímu bruslení, protože my jsme tu možnost neměli. Během tréninku bruslení na skatemillu může hráč kontrolovat a ověřovat své pohyby do detailu, může se dokonce ohlédnout za sebe a zkontrolovat, zdali propnul nohu, zapojil kotník, ruce, atp. Protože   trénink neprobíhá ve vysoké rychlosti, hráč si sám může zvolit, co si v danou chvíli bude ověřovat a spolupracují navzájem s trenérem, který mu jednak přizpůsobuje trénink podle toho, kde vidí chyby a také podle potřeb svěřence. Nedosáhneme dobrého výsledku tlakem na výsledek, ale nasloucháme a vidíme, co je nutné rozvíjet, abychom společně zlepšili schopnosti na sobě pracovat a vnímat to, co je momentálně důležité. Můžeme pak dle typu tréninku zlepšit kondici bruslení, dynamiku, starty, jen je dobré mít na paměti, že základem je ovládat tělo, celkově. Dobře pohybově nadaný hráč, bude mít vždy výhodu a ano, hokej se hraje na ledě, ale dobře pohybově nadaný hráč z „tělocvičny“ bude mít ve výsledku daleko lepší výsledky. Budeme-li např. osmileté děti drilovat dynamikou, ztratíme spoustu času třeba „hloupou“ koordinací a protahováním, tu pak hledáme v pubertě, vazy a šlachy jsou zkrácené a my tady hledáme tu nutnost protaženého skluzu a nízkým těžištěm a udržení bruslařského cyklu na stehnech.

Přemýšlíme, jak dostat více kyslíku do svalů, vyvíjí se kondiční tréninky, ale  podle mého názoru je použitá technika v bruslení překážkou v lepším výkonu a to, vzhledem k prostředí, ve kterém se hokejisté pohybují. Budeme se snažit propojit data z testování off-ice ve vztahu k výkonům v bruslení. Na skatemillu dnes umíme změřit maximální výkon, index únavy během bruslení, zdali pravá-levá noha výkonnostně zaostává,… Kolega David Pojkar na skatemillu několik let trénoval Radka Gudase, mě osobně fascinoval jeho přístup, snažil se pilovat i ty nejmenší detaily, jeho trénink připomínal zpomalený film, vůbec nebylo kam spěchat, chtěl vědět úhel odrazu, v koleni, v kotníku, zkoumal jaký který odraz byl lepší a o kolik se posunul oproti rychlosti skatemillu a pak při 35 km/h se odrazil 2x a zůstal na stejném místě. To byl ten plán, zlepšit techniku, bez zbytečných oblouků a neúsporných pohybů. 

Skatemill mě osobně přivedl k tomu, že ukázal spoustě hráčům lepší bruslení. Můj osobní názor je ten, že je potřeba jej vyzkoušet, ne každému sedne, je to velmi náročné, hráč zjistí, že prakticky neumí bruslit, je to velmi flustrující, ale je potřeba se přes to přenést, vytrvat v tréninku, mějme na paměti, že jsme „nějak“ začali bruslit, ruku na srdce, kdo, jak začal bruslit? Dejme tomu, že přijde někdo v 10ti letech a teď 5 let nějak bruslil. Levá noha se odrazí a pravá ruka instinktivně dopředu, jako při chůzi? Prosím,  berte to s nadsázkou. Proto jsem se kdysi rozhodl věnovat se tomuto problému a pracujeme s naším týmem několik let na tom, jak ovlivňuje technika bruslení výkon hokejových hráčů. Vážím si lidí, kteří pracují s mládeží, dospělými, byl bych mo rád, kdyby se otevřela možnost spolupráce nad sportovci a spolupracovali bychom na jejich zlepšení. Omlouvám se, ale nemohu zacházet do úplných detailů, kterých si velice ceníme a na dalších výzkumech ve výkonnosti pracujeme s novými technologiemi, které jsme zakoupili. Děkuji týmu HTC Praha Arena a HDC Czech, kteří se neustále zdokonalují a se kterými vytváříme jedinečný kolektiv, který pomáhá hokejistům v jejich rozvoji.

Martin Bauer

HTC PRAHA ARENA